Renesance je nejen uměleckým slohem 14. až 16. století, ale také významnou kulturní epochou v dějinách. Kolébkou renesance se stala Florencie přelomu 13. a 14. století.
Období renesance se pojí s hospodářským rozmachem, rozvojem řemesel a růstem bohatství italských měst. Vznik renesance byl daný také námořním obchodem a novými objevy. Šlo o období rozkvětu, nejenom v oblasti umění, ale také vědy.
Samotný termín renesance poprvé použil Giorgio Vasari v roce 1550. Šlo o znovuzrození ryzího umění, které se inspirovalo klasickým stylem antiky a starého Říma.

​

Renesance se zaměřuje na člověka a jeho pozemský život, tento zájem se zrcadlí v tzv. humanismu. Humanismus obrací zájem k člověku, vyzdvihuje lidské schopnosti a myšlení. Člověka staví do centra umění i vědy.
Místo poznávání Boha se nově začíná zkoumat také člověk, vedle teologie nastupují humanitní vědy. Humanismus se projevuje především v literatuře a souvisí také s rozvojem knihtisku. V duchu obrození antiky se používá latina.
Renesanční člověk byl vzdělaný a měl široký záběr. Příkladem byl slavný Leonardo da Vinci, který byl nejenom architektem, malířem či sochařem, ale také přírodovědcem, vynálezcem, konstruktérem a mj. i hudebníkem.