ARTEMISIA
GENTILESCHI
Artemisia Gentileschi se narodila 8. června 1593 v Římě do početné rodiny významného barokního umělce Orazia Gentileschiho. Ačkoli měli všechny děti z rodiny Gentileschiů velký umělecký potenciál např. Francesco Gentileschi – Artemisiin mladší bratr, Artemisia byla považována za nejtalentovanější.
Otec chtěl pro Artemisiu umělecké vzdělání, ale v této době ji oficiálně nechtěla přijmout žádná umělecká akademie, ženy totiž v této době často studovat nemohly.
Otec dal tedy Artemisiu do soukromého učení ke svému uměleckému kolegovi a příteli, takže Artemisia se mohla vzdělávat pod vedením zkušeného Agostina Tassiho. Během studia však zneužil Tassi své role učitele a Artemisiu znásilnil, za což byl obviněn a soudně stíhán.
Tassi údajně ve stejné době plánoval zabití své manželky a okradení Artemisii a jejího otce o jejich díla.
BAROKO
Tato doba byla pro Artemisiu velmi těžká, musela podstoupit řadu velmi nepříjemných výslechů, při kterých s ní nejednali příliš dobře, což jí způsobilo trauma, které později znázorňovala ve svých dílech.
Později se provdala za malíře Pierantoniema Stiamesima a společně s ním se přestěhovala do Florencie, kde začala nový život. Artemisia získala ve společnosti obdiv i uznání, dokonce byla jako první žena přijata na Accademia delle arti del disegno (Florentská akademie výtvarných umění). Společenské uznání jí přineslo také přátelství s významnými osobami jako Galileo Galilei. Během života ve Florencii dostala Artemisia také nabídku pracovat na výzdobě stropu ve slavném Michelangelově muzeu: Casa Buanarotti. O práci Artemisiu poprosil sám Michelangelův vnuk, který na jeho počest muzeum opravoval. Na výzdobě muzea se podílelo mnoho dalších významných umělců.
Zájem společnosti přinášel řadu výhod, ale také pomluv jejího jména, navíc její manžel také přišel o všechny peníze. Artemisia ho opustila a vrátila se zpět do Říma, kde se jí však vůbec nedařilo, vydala se tedy na cestu po Evropě - včetně Benátek, Neapole či Londýna.
Poslední část jejího života není příliš dobře zaznamenána, víme však, že zemřela v roce 1653, kdy se stala pravděpodobně obětí tehdejší morové nákazy v Neapoli.
Tvorba Artemisii Gentileschi v sobě nesla odkaz jejího životního traumatu. Využívala biblických příběhů a znázorňovala dominanci žen nad muži. Ženy v jejich obrazech jsou jí také často až nápadně podobné. Gentileschi byla ve své době často zaměňována s Caravaggiem, pravděpodobně kvůli tomu, že stejně jako on ve svých dílech využívala kompoziční drama a šerosvit.
Jeden z jejích obrazů David s hlavou Goliášovou byl v roce 2019 oceněn na bezmála 600 000 euro, podle aukční síně by se mohlo jednat o obraz, který v roce 1631 popsal Joachim von Sandrart během návštěvy jejího neapolského ateliéru, tehdy jej zaujal kontrast, kterým obraz disponuje.
Byla první ženou, která se v 17. století prosadila v mužském uměleckém světě a získala opravdové uznání, obdiv a byla brána vážně.